Anders Celsius
Anders Celsius (27. listopadu 1701 v Ovanåker – 25. dubna 1744 tamtéž) byl švédský astronom a fyzik. Je autorem Celsiovy stupnice.
V letech 1736 až 1737 se zúčastnil Laponské expedice vedené francouzským astronomem Maupertuisem do Tornia. Expedici navrhl sám Celsius při studijním pobytě v Paříži na tamější Akademii věd jako paralelní expedici k expedici do Peru (na území dnešního Ekvádoru) a která postupnými měřeními délky jednoho stupně zeměpisné šířky dokázala Newtonovu hypotézu o sploštění Země na pólech.
Svou účastí na expedici se stal velmi známým a tak mu švédské úřady poskytly finance na otevření Celsiovy observatoře. Observatoř byla otevřena roku 1741 a Celsius ji vybavil nejmodernějšími přístroji, které získal na svých cestách po cizině.
Celsius studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi a poruchami magnetického pole Země. Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou 0,4 mag.
Proslavil se roku 1742, kdy navrhl Celsiovu stodílkovou teplotní stupnici. Jeho stupnice ale byla původně obrácená, bod varu vody měl 0 a bod mrazu +100 stupňů. Do nám známého tvaru ji obrátil až Carl von Linné.
Kategorie:Fotbal
Hlavní článek: Fotbal
Podkategorie
Zobrazuje se 17 podkategorií z celkového počtu 17 podkategorií v této kategorii.
AF |
F pokrač.JKMPR |
R pokrač.STČ |
Články v kategorii „Fotbal“
Zobrazuje se 27 stránek z celkového počtu 27 stránek v této kategorii.
B
F
G
H
K
|
K pokrač.
L
M
O
P
S
|
S pokrač.
V
Z
Ž
|
York
| Statistické údaje | ||
|---|---|---|
| Počet obyvatel: | 186 800 | |
| Zeměpisná šířka: | 53°57' s.š. | |
| Zeměpisná délka: | 1°05' z.d. | |
| Správa | ||
| Status: | město se statusem unitary authority | |
| Správní instituce: | Rada města York City of York Council |
|
| WWW stránky: | http://www.york.gov.uk/ | |
| unitary authority: | York | |
| Region: | Yorkshire a Humber | |
| Země: | Anglie | |
| Stát: | Velká Británie | |
| NUTS 3 | ||
| Ostatní | ||
| Ceremoniální hrabství: | Severní Yorkshire | |
| Tradiční hrabství: | Yorkshire | |
| Volební obvod | ||
| Parlament: | City of York | |
| Parlament EU: | Yorkshire a Humber | |
York je město na severu Anglie, a metropole tradičního hrabství Yorkshire, při soutoku řek Ouse a Foss. Samotné město má cca. 140 000 obyvatel, zatímco v hranicích města žije cca. 185 000 obyvatel. York je město s postavením unitary authority v ceremoniálním hrabství Severní Yorkshire.
Ve městě sídlí yorský arcibiskup, metropolitní biskup yorské provincie (sever Anglie). York je též sídlem dvou univerzit: University of York založené v roce 1963, a York St. John University, která byla založena již v roce 1841, ale status univerzity má teprve od roku 2006.
Čenstochová
| Čenstochová Częstochowa |
|||
|---|---|---|---|
Klášter Jasná Hora (Jasna Góra) |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| Vojvodství: | Slezské | ||
| obec (gmina): | Częstochowa | ||
| administrativní dělení: | 21 čtvrtí (dzielnica) | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 160[1] km² | ||
| počet obyvatel: | 241 449[1] (2008) | ||
| hustota zalidnění: | 1509[1] obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Poláci | ||
| náboženské složení: | katolické křesťanství | ||
| správa města | |||
| starosta: | Tadeusz Wrona (Prezident města) | ||
| oficiální web: | www.czestochowa.pl | ||
| telefonní předvolba: | +48 34 | ||
| PSČ: | 42-200 až 42-229, 42-263, 42-271, 42-280, 42-294 | ||
Čenstochová (polsky Częstochowa [tʃɛ̃stɔˈxɔva] IPA, německy Tschenstochau, rusky Ченстохова, hebrejsky צ'נסטוחובה) je město s postavením okresu v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na řece Wartě v jižní části Krakovsko–Čenstochovské vysočiny. Ač historicky náleží do Malopolska, po administrativní reformě z roku 1999 byla připojena do Slezského vojvodství.
Je to 12. největší město v Polsku co se týče rozlohy a 13. co se týče počtu obyvatel. Ve městě se nachází kostel a klášter na Jasné Hoře se slavnou ikonou Panny Marie Čenstochovské (tzv. Černá Madona), který je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. Z tohoto důvodu je Čenstochová uznávána jako hlavní duchovní město Polska a je světově proslulá.
Město má necelých 250 000 obyvatel.
Matylda
| {{{Jméno}}} | |
|---|---|
| Ženské jméno | |
| Svátek: | 14. března |
| Původ: | německý |
| Četnost v ČR: | 696 |
| Pořadí podle četnosti: | 254. |
| Podle údajů z roku: | 2002 |
| Četnost jmen a příjmení na webu MV ČR | |
Matylda je ženské křestní jméno. Podle českého kalendáře má svátek 14. března.
Jméno Matylda je staroněmeckého původu. Jeho první složku tvoří výraz maht („moc“ nebo „síla“) a druhá část hildi značí „boj“. Poměrně hrubé jméno prodělalo během staletí mnoho proměn. Přes starofrancouzskou Mahaut např. vznikla anglická varianta Maud.
V Česku se z něho stala např. i Tylda a Hilda.
Statistické údaje
Následující tabulka uvádí četnost jména v ČR a pořadí mezi ženskými jmény ve srovnání dvou roků, pro které jsou dostupné údaje MV ČR - lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména:
Když ráno rodiče odcházeli do města a bratr do školy, vydávala se sama do městské knihovny. Když byla v knihovně poprvé, pozdravila a požádala hodnou, ale zároveň udivenou paní knihovnici, jestli by jí nedoporučila nějakou knihu. Chodila do knihovny každý den a když přečetla všechny dětské, chtěla doporučit něco známého a pěkného pro dospělé. Nerozuměla sice všemu, ale četla a četla a za chvíli začala chodit do školy. Třídní paní učitelka se jmenovala Dobrotová, která později zjišťuje, že je Matylda génius a chce ji přesunout do nejvyšší třídy. Paní ředitelka Kruťáková s tím ovšem nesouhlasí. Nesnáší děti a nazývá je "Otravnými bradavicemi". Matylda ví, že jedinou její zbraní proti rodičům a ředitelce, je její inteligence. Občas, když ji rodiče křivdí, vymyslí si na ně kanadský žertík (např. proto její otec nemá vlasy po obvodu jeho tralaláčku- klobouk). Jednou také celou svoji rodinu vyděsila papouškem v komíně, mysleli si totiž, že se knim vloupal nějaký zloděj!
| Rok | Četnost | Pořadí |
| 1999 | 777 | 244. |
| 2002 | 696 | 254. |
| Porovnání | o 81 méně | o 10 hůře |
Změna procentního zastoupení tohoto jména mezi žijícími ženami v ČR (tj. procentní změna se započítáním celkového úbytku žen v ČR za sledované tři roky) je -9,7%, což svědčí o poměrně strmém poklesu obliby tohoto jména.
Známé nositelky jména
- Svatá Matylda
- Matylda Skotská - manželka anglického krále Jindřicha I.
- Matylda Anglická - císařovna, dcera anglického krále Jindřicha I.
- Matylda Flanderská - anglická královna
- Matylda Savojská - portugalská královna
Tomáš Halík
| Tomáš Halík | |
|---|---|
|
Tomáš Halík (2007)
|
|
| Narození | |
| Datum: | 1. června 1948 |
| Místo: | Praha |
Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., (* 1. června 1948 Praha, pseudonym: Kalypton) je religionista,[1] český katolický teolog,[2] kněz, psycholog a sociolog náboženství. Je rektorem akademického kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie. V červnu roku 2008 mu papež Benedikt XVI. udělil titul kaplana Jeho Svatosti (neformálně papežského preláta), který jmenovaného opravňuje používat před jménem titul monsignore (zkráceně Mons.) nebo prelát.[3][4]
Vystudoval sociologii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, byl žákem Jana Patočky. Komunistickým režimem mu bylo zakázáno vyučovat, zaměstnán byl nejdříve jako podnikový psycholog, později jako psychoterapeut pro drogově závislé.
V roce 1978 byl tajně vysvěcen biskupem v Erfurtu na katolického kněze a do roku 1989 byl jednou z předních osobností české podzemní církve, v 80. letech patřil ke spolupracovníkům kardinála Tomáška.
Od roku 1990 je rektorem univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze a prezidentem České křesťanské akademie. Ve stejném roce papež Jan Pavel II. jmenoval Halíka konzultorem Papežské rady pro dialog s nevěřícími. Od roku 1993 přednáší religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Habilitoval se na FSV UK v oboru sociologie (1993) a o čtyři roky později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy (1997). Trimestr strávil jako hostující profesor na univerzitách v Oxfordu (2001) a v Cambridge (2003), byl také jedním z externích poradců českého prezidenta Václava Havla.
Je znám svou angažovaností v občanském životě, veřejně se vyjadřuje k otázkám rasismu, politické a náboženské nesnášenlivosti, procesu sekularizace a evropské integrace. Učil na KTF UK, kterou však musel pro spory s vedením okolo Václava Wolfa opustit. Populární jsou jeho úvahově založené monografie a společné modlitby s buddhisty, muslimy nebo židy v kostele Nejsvětějšího Salvátora. Mezináboženský dialog je jedním z jeho hlavních témat. Po skončení oxfordského pobytu strávil několik týdnů na stanici ECO-Base v Antarktidě.[5] V roce 2002 o něm uvažovala Unie svobody jako o kandidátovi na prezidenta.
Syrština
| Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce. |
Syrština je jazyk severozápadní větve semitských jazyků (v rámci afroasijské velkorodiny).
Syrština je dodnes přežívající varianta aramejštiny. Její počátky se kladou přibližně do 3. století po Kr. a byla hlavním jazykem oblasti dnešní Sýrie až do příchodu Arabů v 7. století, kteří spolu s islámem přinesli a prosadili i arabštinu. Od té doby se klasická syrština používá především v syrských východních církvích jako liturgický jazyk, jako živým jazykem jí mluví obyvatelé několika málo syrských vesnic.
Syrština užívá písmo nikoli aramejské, ale vlastní syrské.
Kategorie:Jazyky Republiky Makedonie
Články v kategorii „Jazyky Republiky Makedonie“
Zobrazují se 3 stránky z celkového počtu 3 stránek v této kategorii.
A
- Albánština
M
- Makedonština
T
- Turečtina
Den díkůvzdání
| Den díkůvzdání | |
|---|---|
| První díkůvzdání, Jean Leon Gerome Ferris (1863–1930) | |
| Slavený | Spojené státy americké |
| Druh | Národní |
| Rok 2008 | 27. listopadu 2008 |
| Zvyky a tradice | slavnostní průvody, rodinné večeře, fotbalové zápasy, pečení krocana |
Den díkůvzdání je tradiční severoamerický svátek, který patří do období dožínek. Kdy a kde se tento svátek poprvé konal je otázkou, ale první doložená oslava se konala 8. září 1565 v Saint Augustine na Floridě.
Dnes se Den díkůvzdání slaví druhé pondělí v říjnu v Kanadě a čtvrtý čtvrtek v listopadu v USA.
František Tomášek
Profesor František kardinál Tomášek (30. června 1899 Studénka – 4. srpna 1992 Praha) byl katolický kněz, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze (1965-1977) a 34. arcibiskup pražský a primas český (1977-1991).
František Tomášek působil dlouhou dobu v katolickém školství, zejména jako katecheta a inspektor. Oblast výuky a výchovy jej nepřestala zajímat po celý jeho život, napsal a vydal řadu učebnic a populárně-naučných knih na toto téma. V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a poté bez soudu poslán na nucené práce. Po propuštění působil jako administrátor Moravské Huzové (1954-1965).
Byl výrazným účastníkem 2. vatikánského koncilu, a ještě před jeho ukončením se stal administrátorem pražské arcidiecéze. Na tomto postu čím dál rázněji vystupoval proti pronásledování katolické církve a kritizoval komunistický útlak. Pavel VI. jej jmenoval kardinálem a arcibiskupem pražským.
Jako arcibiskup a kardinál se stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve, spoluinicioval hnutí Dílo koncilové obnovy i vznik programu Desetiletí duchovní obnovy a zasadil se o svatořečení Anežky České. V listopadu 1989, kdy se svatořečení uskutečnilo, podpořil sametovou revoluci a přispěl ke svržení komunistického režimu. Podílel se na přípravě první návštěvy papeže Jana Pavla II. v České republice (1990) a ještě před jejím uskutečněním oznamil svoji rezignaci z důvodu věku a špatného zdraví. Zemřel v létě 1992 ve věku 93 let.
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »
