Víme vše

Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Přesná a všeobecně uznávaná definice pojmu národ neexistuje. Tímto pojmem se v různých zemích a jazycích odlišují zcela rozdílné sociální organismy. Rozlišuje se tak zejména mezi politickým a etnickým národem.^[1]

Sir Roger George Moore KBE (nar. 14. října 1927, Londýn) je anglický herec, známý širší veřejnosti především jako třetí herec, který ztvárnil postavu Jamese Bonda celkem v sedmi filmech v letech 1973 až 1985. Od roku 1991 působí ve funkci „Velvyslance dobré vůle“ organizace OSN UNICEF.

Statistika je věda a postup jak rozvíjet lidské znalosti použitím empirických dat. Je založena na matematické statistice, která je větví aplikované matematiky. V teorii statistiky jsou náhodnost a neurčitost modelovány pomocí teorie pravděpodobnosti. Do praxe statistiky patří plánování, sumarizace a analýza nepřesných pozorování. Cílem statistiky je najít „nejlepší“ informace z dostupných dat, proto ji někteří autoři označují jako součást teorie rozhodování.

Jako statistiku také označujeme hodnoty, které získáme provedením náhodného výběru.^[zdroj?]

Statistické postupy lze zhruba rozdělit na metody konfirmační analýzy (např. intervaly spolehlivosti, regresní analýza ap.) a explorační analýzy (např. shluková analýza, faktorová analýza, metoda hlavních komponent, metoda GUHA (kombinační analýza dat) apod.).

Základní rozdíl těchto dvou přístupů lze charakterizovat takto:

1. V KA formulujeme hypotézu a metody KA použijeme k tomu, abychom ji potvrdili či vyvrátili.
2. V EA máme k dispozici množství dat a od EA požadujeme, aby nám z nich vygenerovala nějaké hypotézy.

Související články

• Popisná statistika
• Matematická statistika

Bitva u Narvy byla jednou z prvních bitev v Severní válce a odehrála se v listopadu roku 1700. Švédská armáda vedená králem Karlem XII. porazila Ruskou armádu cara Petra Velikého díky skvělé taktice. Bitva u Narvy je považována za jedno z největších vítězství v historii Švédska.

Bitva

30. listopadu 1700 (20. listopadu podle švédského kalendáře) 8140 mužů švédského vojska Karla XII. zaútočila na ruskou armádu obléhající tehdy švédské město Narva. Švédské armádě přišlo na pomoc ještě asi 2500 mužů z města. Rusové měli velkou početní převahu, asi 37 000 mužů. Soudobé švédské zdroje uvádí^[zdroj?] 80 000-100 000 lidí v ruské armádě, což může být pravda, pokud počítáme i zásobování převážně civilisty, ženy vojáků a rodiny.

Švédskou armádu vedl samotný král za podpory generála Karla Gustava Rehnskiölda, a ruskou stranu vedl Charles Eugène de Croy, car opustil armádu jen několik dní před bitvou.

Švédové zaútočili v poledne za podpory vánice, která metla sníh přímo do očí Rusů a prakticky je oslepila. Švédové prolomili ruské řady a ruské vojsko zpanikařilo. Ruská armáda byla omezena i potížemi s komunikací, neboť existovala velká jazyková bariéra mezi zahraničními veliteli a ruskými rolníky, kteří tvořili většinu ruské armády.

Švédové ztratili pouze 667 mužů, zatímco ruská armáda přišla o asi 15 000 mužů, z nichž se ale většina utopila v Narvě.

Zbytek ruské armády kapituloval a po odevzdání zbraní jim bylo poskytnuto ubytování. Švédové získali přes 20 000 mušket.

Důsledky

Švédové vyhráli bitvu, ale ne válku. Naopak velká porážka přiměla Petra Velikého k velké reformě armády.

Ruská armáda byla poražena a Karel XII. se rozhodl postupovat proti Sasům u Rigy a Polsko-litevské unii, i když druhý z nich žádal o mír. Král byl za toto rozhodnutí často kritizován, a žádalo se po něm, aby se vydal do Ruska. Avšak, kdyby tak učinil, nechal by si Sasy a Poláky v zádech, a ti by tak snadno mohli způsobit potíže ve švédském zásobování a komunikaci. Během následujících let Karel sesadil polského krále Augusta II. Tím však umožnil caru Petru Velikému postavit armádu, která nakonec porazila Švédy v bitvě u Poltavy a ukončila tak éru Švédska jako velmoci. V této pozici ho nahradilo Ruské impérium.

Jonathan Swift (30. listopadu 1667 – 19. října 1745) byl anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz, autor slavného fantastického cestopisu Gulliverovy cesty.

Václav Bělohradský (* 17. ledna 1944 Praha) je významný současný český filosof a sociolog, žijící od roku 1970 v Itálii a působící od roku 1989 též u nás. Lze ho považovat za pokračovatele Jana Patočky. Je představitelem tzv. biocentrické filozofie, kterou rozvinul až k odmítnutí antropocentrického přeceňování moci symbolů a kultury a k potřebě odstupu od „my“ jako základu nového svobodnějšího společenství.

Katechumen (lat. catechumenus, řec. κατεχουμένος katechúmenos vyučený, vyškolený) označuje ty, kdo se připravují na křest a přijetí do církve a jsou tudíž vyučováni v křesťanské víře. Období této přípravy na křest se nazývá katechumenát.

Katechumenát v raných dobách křesťanství

Katechumeni byli již v raných dobách církve ti, kdo byli osobně vyučováni v učení apoštolů. S postupem doby se podoba tohoto období před křtem stala více právně určenou. Jako raný doklad materiálu používaného pro katechumeny se uvádí starokřesťanský spis sepsaný zřejmě kolem roku 70 zvaný Didaché neboli Učení dvanácti apoštolů.

V průběhu 4. století začínají být kandidáti křtu vyučováni též podle vyznání víry té které církevní obce. Z tohoto období se nám zachovaly též přednášky (či katecheze) pro katechumeny, totiž od Cyrila Jeruzalémského a Augustina (De rudibus catechizandis). V době církevních Otců se pak katechumeni dělili do těchto skupin:

• hledající, kteří se zajímali o křesťanství,
• posluchači (audientes), kteří byli přijati do církve, aby zde naslouchali promluvám a kázáním,
• prostrati či genuflectentes, kteří se směli účastnit i modliteb církve,
• vyvolení (electi, competentes), kteří již měli probační dobu za sebou a měli v brzké době přijmout křest.

Katechumenát v této, patristické době trval většinou 2-3 roky.

Katechumenát dnes

Katechumenát byl reformou po 2. vatikánském koncilu obnoven v římskokatolické církvi. Jednotlivé náležitosti stanovuje kniha Uvedení do křesťanského života, která uvádí opět do praxe mnoho z bodů platných pro katechumenát v prvních stoletích, např. jeho rozdělení a jednotlivé obřady před křtem.

Hlavní článek: SK Slavia Praha

Tento článek se podrobně zabývá sestavou a zápasy týmu SK Slavia Praha v sezoně 2008 - 2009.

Orion (dříve známý jako Crew Exploration Vehicle – CEV, anglicky Výzkumné plavidlo s posádkou) je název amerického lidmi pilotovaného vesmírného plavidla. To by mělo nahradit raketoplány v roce 2010, kdy je hodlá NASA vyřadit. Plavidlo má být vynášeno raketou Ares I z Kennedyho vesmírného střediska.

Orion má zajišťovat logistické lety k mezinárodní vesmírné stanici, ale je s ním počítáno i jako s plavidlem pro plánované lety k Měsíci, výhledově i pro pilotovaný let k Marsu.

Loď Orion je, společně s lunárním modulem (Lunar Surface Access Module - LSAM) a nosnými raketami Ares I a Ares V, součástí programu Constellation, což je budoucí plán amerických kosmických letů tak, jak ho v roce 2006 připravila NASA.

Isambard Kingdom Brunel, člen Královské společnosti (9. duben 1806 – 15. září 1859) byl britský konstruktér a podnikatel. Roku 2002 byl v anketě zvolen 2. nejvýznamnějším Britem v historii (po Winstonu Churchillovi). K jeho nejznámějším dílům patří vytvoření Great Western Railway, řady známých parolodí a množství důležitých mostů.

Ačkoli Brunelovy projekty nebyly vždy úspěšné, často obsahovaly převratná řešení dlouhodobých konstruktérských problémů. Během své krátké kariéry dosáhl mnoha prvenství ve svém oboru - kupříkladu vybudoval první tunel pod řekou využívanou k lodní dopravě a postavil první zaoceánskou loď s ocelovou konstrukcí, poháněnou lodním šroubem, která byla zároveň svého času největší lodí postavenou vůbec.

Brunel prožil několik posledních let svého života s podlomeným zdravím - trpěl onemocněním ledvin. Ve svých 53 letech podlehl mozkové mrtvici. Není divu - říkalo se o něm, že kouří 40 doutníků denně a spí jen čtyři hodiny.