Reklama
Kategorie:Narození 1931
| Narození v tomto desetiletí: | 1930 · 1931 · 1932 · 1933 · 1934 · 1935 · 1936 · 1937 · 1938 · 1939 |
Lidé narození roku 1931.
Viz také: Úmrtí 1931.
Články v kategorii „Narození 1931“
Zobrazuje se 140 stránek z celkového počtu 140 stránek v této kategorii.
A
B
C
D
E
F
G
H
|
H pokrač.
J
K
L
M
N
O
P
|
P pokrač.
R
S
T
V
W
Z
p
Š
|
Kategorie:Narození 1932
| Narození v tomto desetiletí: | 1930 · 1931 · 1932 · 1933 · 1934 · 1935 · 1936 · 1937 · 1938 · 1939 |
Lidé narození roku 1932.
Viz také: Úmrtí 1932.
Články v kategorii „Narození 1932“
Zobrazuje se 154 stránek z celkového počtu 154 stránek v této kategorii.
A
B
C
D
E
F
G
H
J
|
K
L
M
N
O
P
R
|
S
T
U
V
W
Z
Č
Š
|
Východní blok
Pojem Východní blok bylo neoficiální označení Sovětského svazu a jeho politických satelitů; jako protiklad proti nim byl Západ. Vojenskou organizací východního bloku byla Varšavská smlouva, hospodářskou pak RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), obě měly sídlo v Moskvě.
Přestože země, které do tohoto uspořádání patřily byly formálně nezávislé, fakticky byly z velké části závislé na politice SSSR. To se prokázalo při sovětské invazi do NDR (1953), Maďarska (1956) a Československa (1968).
Albánie byla součástí Východního bloku pouze do roku 1956, kdy se albánská politická scéna přeorientovala na Čínu. Byl to důsledek roztržky mezi SSSR a Čínou, následně vládnoucí strana PPSH označila Chruščovovy reformy za revizionismus.
Přestože Jugoslávie byla od roku 1946 formálně socialistickou zemí, nikdy se hospodářsky i kulturně neorientovala na SSSR a tak nemůže být do východního bloku započítávána[zdroj?]; spolupracovala spíše s západní Evropou nežli s východní.[zdroj?] Země byla oficiálně neutrální, pomáhala založit Hnutí nezúčastněných zemí.
Kategorie:Narození 1936
| Narození v tomto desetiletí: | 1930 · 1931 · 1932 · 1933 · 1934 · 1935 · 1936 · 1937 · 1938 · 1939 |
Lidé narození roku 1936.
Viz také: Úmrtí 1936.
Články v kategorii „Narození 1936“
Zobrazuje se 137 stránek z celkového počtu 137 stránek v této kategorii.
A
B
C
D
E
F
G
H
|
H pokrač.
I
J
K
L
M
N
O
P
|
P pokrač.
R
S
T
U
V
W
Ü
Č
Š
|
Max von Laue
Max von Laue (9. října 1879, Pfaffendorf – 24. dubna 1960, Berlín) byl německý fyzik. V roce 1914 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev rozptylu rentgenových paprsků na krystalech.
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Inocenc Ladislav Červinka
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Innocenc Ladislav Červinka (1. února 1869 Břest u Kroměříže - 3. října 1952 Brno) byl moravský archeolog.
Odborné vzdělání a zaměstnání
V roce 1903 začal soukromě vydávat specializovaný časopis Pravěk (od r. 1907 je časopis tiskovým orgánem Moravského archeologického klubu, od r. 1911 i Českého archeologického klubu)
1906 zakládá Moravský archeologický klub
1903 konzervátorem státní památkové péče pro řadu okresů střední a jihovýchodní Moravy
28. dubna 1919 jmenován ministerstvem školství a osvěty konzervátorem pro politické okresy holešovský, kroměřížský, prostějovský, přerovský, uherskobrodský, uherskohradišťský a valašskomeziříčský
1919 - 1937 zaměstnanec Státního archeologického ústavu v Praze, jemuž byla dále přidělena agenda experta Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko
1924-1933 (ve vedlejším pracovním poměru) Moravské zemské muzeum v Brně nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek
24. března 1927 PhDr. (na Filosofické fakultě Masarykovy university)
14. prosince 1927 rozhodnutím vlády vrchní komisař správní osvětové služby
Nejvýznamnější moravský archeolog konce 19. a první poloviny 20. století, sběratel a organizátor (tehdy povýtce amatérské) archeologické činnosti na Moravě. Zkušený terénní praktik - pozitivista s velkou znalostí materiálu i terénu, patří též k zakladatelům české numismatiky, zajímal se o vlastivědu a historickou topografii.
Původně zeměměřič v Uherském Hradišti (1890-1905) a Kojetíně vytvořil od 90. let 19. století jednu z největších soukromých archeologických sbírek na Moravě. Konzervátor státní památkové péče pro velkou část Moravy, zakladatel Moravského archeologického klubu. Od r. 1920 pracoval jako státní konzervátor pro Moravu a Slezsko ve Státním archeologickém ústavu, od r. 1924 v Moravském zemském muzeu nejprve jako smluvní úředník pro (první odbornou) instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek; pravěké oddělení MZM vedl do r. 1933 a nákupy sbírek (František Adámek, Miroslav Chleborád, Alois Procházka, Jindřich Slovák, Ignác Tabarka, František Vildomec, Ferdinand Všetička aj.) vybudoval jeho fondy. V r. 1927 získal na Masarykově universitě doktorát filosofie, ne však zde později zřizovanou katedru archeologie - přednost byla dála mladšímu Emanuelu Šimkovi.
Jeho první sbírku zakoupilo počátkem 20. století. Moravské zemské muzeum v Brně, další sbírku později Národní muzeum v Praze.
Publikace
- výběr z monografií
- Pravěká hradiska na Moravě, 1896
- Morava za pravěku, 1902
- O pokolení skrčených koster na Moravě, 1908
- Pravěk zemí českých, 1927
- Slované na Moravě a říše Velkomoravská, 1928
- Hradiště a Velehrady na Moravě, 1948
- výběr ze studií a článků
- Kostrový hrob u Slavkova a gallské starožitnosti na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XIX, 1902, 1-11
- O nejstarších mohylách Moravských, Pravěk V, 1909, 114-143
- Hradiska pravěká, hrady, hrádky a tvrze na Moravě, Časopis vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci XXXVI, 1914, 69-102
- Germáni na Moravě. Archeologický přehled o původu deformovaných lebek ve střední Evropě, Anthropologie XIV/1936, Praha 1937, 107-146
- Kultura gallská na Moravě, Časopis moravského zemského musea XIV, 1914, 159-200
Prameny
Zdeněk Fišer - Vladimír Podborský: Innocenc Ladislav Červinka, Pravěk, edice Postavy moravské prehistorie, Nová řada 1, Brno 2004
Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, 119-121
Kolej
Kolej je součást drážního svršku. Obvykle sestává ze dvou kolejnic, podélných ocelových pásů, které jsou od sebe vzdáleny o stanovený rozchod a upevněny na pražcích nebo na podkladovém panelu či desce.
Kategorie:Narození 1939
| Narození v tomto desetiletí: | 1930 · 1931 · 1932 · 1933 · 1934 · 1935 · 1936 · 1937 · 1938 · 1939 |
Lidé narození roku 1939.
Viz také: Úmrtí 1939.
Články v kategorii „Narození 1939“
Zobrazuje se 122 stránek z celkového počtu 122 stránek v této kategorii.
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
|
J pokrač.
K
L
M
N
O
P
|
P pokrač.
R
S
T
U
V
W
Z
Č
Š
|
José Mourinho
| José Mourinho | ||
| Osobní informace | ||
|---|---|---|
| Datum narození | 26.1.1963 | |
| Místo narození | Setúbal, Portugalsko | |
| Trenérská kariéra | ||
| V letech | Kluby jako trenér | |
| 2000 2001-2002 2002-2004 2004-2007 2008- |
SL Benfica U.D. Leiria F.C. Porto Chelsea F.C. Inter Milán |
|
José Mourinho je portugalský fotbalový trenér. Jako hlavní trenér vedl před příchodem do Interu Milán čtyři mužstva a se dvěma z nich získal fotbalový titul. Bylo to s F.C. Porto a s Chelsea F.C. a to hned dvakrát s každým družstvem. Kromě toho získal s portským klubem titul v Poháru UEFA a Lize mistrů.
Patří k nejlepším trenérům na světě
Alfred Adler
Alfred Adler (7. února 1870, Vídeň – 28. května 1937, Aberdeen) byl rakouský lékař a psycholog Na počátku 20. století vyvinul svou psychologickou teorii, založenou na orgánové méněcennosti.
Od roku 1902 byl Adler několik let členem Freudovy psychoanalytické skupiny a v této době se věnoval psychickým dějům s obzvláště intenzivním zájmem. Poměrně brzy však začal nacházet rozdíly mezi svými a Freudovými názory na lidskou psychiku. V roce 1911 opustil Freudovu skupinu a v letech 1911 – 1914 pracoval na vytvoření vlastní školy, kterou nazval individuální psychologie. Tuto svou školu dále rozvíjel a rozšiřoval až do své smrti v roce 1937. Názvem individuální psychologie chtěl Adler vyjádřit to, že každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost. Z dnešního pohledu není již tak zřetelná potřeba zdůrazňovat právě tento aspekt, byla to však také reakce na tehdejší názorové spektrum a zřejmě především na Freudovu psychoanalýzu, která člověka rozdělovala na různé oblasti, oddělené všelijakými přepážkami. Proto adleriáni označují svou psychologii jako holistickou.
Důrazem na individuum naprosto není odsouván význam jedince jako bytosti sociální. Naopak, základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti. Tento cíl, tj. způsob, jakým se jedinec zařazuje a chce zařazovat do společnosti (a prostředí vůbec), je v adleriánské psychologii označován jako životní styl, což je další ze základních pojmů Adlerovy teorie.
Jedinec je tedy podle Adlera charakterizován a determinován svým cílem nebo účelem (který ovšem zdaleka nemusí být vědomý a vědomě záměrný). Proto je Adlerova individuální psychologie označována jako teleologická. Tím je míněno, že veškeré lidské chování je účelné - orientované na individuální cíl. Smyslu chování člověka můžeme porozumět jen na základě pochopení jeho cílů.
Na rozdíl od Freudovy psychoanalýzy tedy individuální psychologie klade větší důraz na budoucnost a na možnou změnu cílů. Adler uznává vliv dětství, podobně jako Freud, ale nepovažuje jej za tak determinující.
Adler zasáhl i do teorií o psychosomatice. Mluvil o řeči, dialektu orgánů - symptom je tak vyjádřením toho, co se jinak projevit nemohlo, např. nějaké psychické frustrace či nedostatku. Význam při vzniku nemocí přikládal i sociální interakci.
Externí odkazy
- Boeree, George: Alfred Adler (anglicky)
- Biographical Sketch of Alfred Adler (anglicky)
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »