Víme vše

Václav Bělohradský (* 17. ledna 1944 Praha) je významný současný český filosof a sociolog, žijící od roku 1970 v Itálii a působící od roku 1989 též u nás. Lze ho považovat za pokračovatele Jana Patočky. Je představitelem tzv. biocentrické filozofie, kterou rozvinul až k odmítnutí antropocentrického přeceňování moci symbolů a kultury a k potřebě odstupu od „my“ jako základu nového svobodnějšího společenství.

Biografie

Václav Bělohradský vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu, historii a filosofii. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 byl tamtéž profesorem sociologie a dlouhá léta spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími a českým domácím disentem.

Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, v Česku od roku 1991. Publikuje též v Británii, USA a Kanadě.

Bibliografie

• 1972 - Interpretazioni italiane di Wittgenstein, Milano
• 1972 - Regionamento, azione, societa. Sociologa della conoszenza in Vilfrede Pareto, Milano
• 1981 - Il mondo della vita: un problema politico, Milano

Česká bibliografie

• 1982 - Krize eschatologie neosobnosti, Londýn
• 1985 - Myslet zeleň světa
• 1989 - Sborník Hostina (ed. Václav Havel), Toronto
• 1991 - Přirozený svět jako politický problém
• 1991 - Člověk bez skrupulí,
• 1992 - Kapitalismus a občanské ctnosti
• 1997 - Mezi světy a mezisvěty,
• Kritika banálního zla
• Mitteleuropa: Rakouská říše jako metafora
• 2007 - Společnost nevolnosti

Externí odkazy

• Větší než malé množství Václava Bělohradského
• Vít Kouřil (2007) Nenechat se uspat do vlastního světa (rozhovor s Václavem Bělohradským). - Sedmá generace, č. 6.