Podstatné jméno

Slovní druhy
  • podstatné jméno
  • přídavné jméno
  • zájmeno
  • číslovka
  • sloveso
  • příslovce
  • předložka
  • spojka
  • částice
  • citoslovce

  • jméno
    • obecné jméno
    • vlastní jméno

Podstatná jména (též substantiva) jsou jedním ze slovních druhů. Jsou hlavním (i když ne jediným) slovním druhem, který ve větě vystupuje jako argument slovesa. Jsou ohebná a skloňujeme je (skloňování substantivní, skloňování adjektivní – hajný, průvodčí).

Podstatná jména se dělí na konkrétní a abstraktní. Konkrétní označují názvy osob, zvířat a věcí a dále se dělí na obecná (jméno, město, auto) a vlastní (Jan, Praha, Škoda). Abstraktní vyjadřují názvy vlastností, dějů, činností a stavů (podst. jména slovesná, např. dělání). Dále se podstatná jména dělí na látková (vyjadřují látku bez ohledu na množství např. voda, olej, uhlí, písek, mouka), pomnožná (mají pouze tvar množného čísla např. nůžky, prázdniny, vrata, kalhoty) a hromadná (mají pouze tvar jednotného čísla např. vojsko, stromoví, letectvo).

Ve většině indoevropských jazyků existují 3 rody (ve švédštině např. jen dva – společný a střední). Rod mužský (maskulinum), rod ženský (femininum) a rod střední (neutrum). Dále dvě čísla, jednotné (singulár) a množné (plurál), ve staročeštině, slovinštině a lužické srbštině je i dvojné číslo (duál). Výjimku tvoří jména látková, hromadná a pomnožná. Dalším znakem jsou pády, jejichž počet se v různých jazycích různí:

2: bulharština, angličtina, švédština
4: němčina
6: latina, slovenština, ruština
7: čeština, polština, dříve i slovenština
14: finština

Obsah

Mluvnické kategorie

Pád (Casus)

  1. Nominativ (kdo, co),
  2. Genitiv (koho, čeho),
  3. Dativ (komu, čemu),
  4. Akuzativ (koho, co),
  5. Vokativ (oslovujeme, voláme),
  6. Lokál (kom, čem),
  7. Instrumentál (kým, čím)

Zvláštnosti:

a) Mužský rod

1. pád č. mn. – občani, občané;

3. a 6. pád č. j. – pánu, pánovi;

4. pád č. mn. – dni, dny (ubíhaly);

5. pád č. j. – mistru Janu Husovi;

1. pád č. j. – poslanec; 5. pád č. j. – poslanče x 1. pád č. j. – soudce; 5. pád č. j. – soudce

b) Ženský rod

ručička (dětská): 7. pád č. mn. – ručičkama x ručička (od hodinek); 7. pád č. mn. – ručičkami;

noha (lidská): 7. pád č. mn. – nohama x noha (od stolu): 7. pád č. mn. – nohami

c) Střední rod

ucho (lidské): 7. pád č. mn. – ušima x ucho (od hrnce): 7. pád č. mn. – uchy;

oko (lidské): 7. pád č. mn. – očima x oko (mastné): 7. pád č. mn. – oky;

dítě (vzor kuře), děti (vzor kost)

Číslo (Numerus)

1. Jednotné (singulár)

2. Množné (plurál)

Rod (Genus)

1. Mužský (maskulinum)

– životný (animatum): vzory pán, muž;

– neživotný (inanimatum): vzory hrad, stroj;

– s koncovkou: předseda, soudce

2. Ženský (feminimum)

vzory žena, růže, píseň, kost

3. Střední (neutrum)

vzory město, moře, kuře, stavení

Vzor

1. Tvrdý – pán, hrad, předseda, hajný; žena; město

2. Měkký – muž, stroj, soudce, průvodčí; růže, píseň, kost

3. Pomocný – hajný, průvodčí; hajná, průvodčí; vstupné, telecí

Související články

Související články obsahuje
Portál Jazyk
  • České skloňování
  • Vyjmenovaná slova



Celý článek