Víme vše

Nálet na Prahu podniklo americké letectvo 14. února 1945. Podle pilotů se jednalo o důsledek chyby v navigaci –- bombardéry se měly zúčastnit masivního náletu na Drážďany, který probíhal od 13. do 15. února.

Průběh náletu

Zhruba šedesát amerických letounů B-17, letících ze základny v italském Livornu, svrhlo během Popeleční středy (14. února) roku 1945 přes sto padesát tun bomb na obydlené části Prahy – kobercové bombardování zasáhlo Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. 701 lidí bylo zabito a 1184 zraněno. Zničeno bylo přibližně sto domů a historických objektů, dalších zhruba dvě stě bylo poškozeno (Emauzský klášter, Faustův dům, Vinohradská synagoga). Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Nálet nezničil žádnou z továren, které by mohli využít okupanti.

Náhoda, nebo záměr?

Přestože americká oficiální místa několikrát vyjádřila politování nad útokem, nepodařilo se prokázat, zda byl nálet proveden nedopatřením (kvůli špatné viditelnosti a poruše na radiolokátoru hlavního navigátora letecké formace) nebo na přímý rozkaz. Někteří historici naznačují, že Praha mohla sloužit jako náhradní cíl útoku v okamžiku, kdy už další bombardování zničených Drážďan postrádalo smysl; jiní oponují, že Praha byla Američany vnímána jako okupované spojenecké město, a tedy nepřicházelo v úvahu záměrně bombardovat její obydlené části.

Selhání obrany

Letecké poplachy byly za války tak časté, že je mnoho Pražanů časem přestalo brát vážně. Domnívali se, že jakožto českému městu Praze nehrozí skutečné nebezpečí. K ničivosti útoku přispěl i fakt, že německé letectvo (jehož úkolem bylo mj. chránit města a strategické cíle před nálety) bylo ke konci války ve špatném stavu a že pražský hasičský sbor musel o den dříve odjet pomáhat hasit hořící Drážďany.

Ostatní nálety

Praha se během války stala cílem spojeneckého bombardování několikrát. 15. listopadu 1944 zaútočila dvě letadla na městskou elektrárnu v Holešovicích. 25. března 1945 došlo k útoku na strategické cíle v Libni, Kbelích a Vysočanech. Při tomto útoku bylo usmrceno 235 osob a dalších 417 bylo zraněno. Objevují se spekulace o tom, že bombardování mělo zmařit výrobu zařízení pro německou atomovou bombu (cyklotronu), které se vyrábělo v pražské firmě Marconi Radioslavia ve Vysočanech.

Na dnešním území Prahy zaútočily několikrát americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři) na lokomotivy a v jednom případě na kolonu německých uprchlíků: 3. března, 1., 18., 25. a 30. dubna 1945.

Během Pražského povstání v květnu 1945 došlo rovněž k několika útokům ze strany německého letectva namířeným například proti budově Českého rozhlasu na Schwerinově (dnes Vinohradské) třídě. Budova Českého rozhlasu byla tímto bombardováním dosti těžce poškozena a povstalecké vysílání muselo být kvůli tomu přemístěno jinam.

Literatura

• PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech. Cheb : Svět křídel, 2008.

Externí odkazy

• Dobové vysílání rozhlasu
• Fotografie Emauzského kláštera
• Článek s fotografiemi
• Blog o hloubkových útocích