Kristův monogram
Kristův monogram je tvořen řeckými písmeny Χ (chí) a Ρ (ró), zkratkou jména Christos. Je to jeden z nejstarších a nejrozšířenějších křesťanských symbolů a vyskytuje se na křesťanských náhrobcích už od 3. století.
3. stol., Milán, kostel San Lorenzo
Podle historika Lactantia († asi 320) měl císař Konstantin Veliký v noci před rozhodující bitvou s Maxentiem na Milvijském mostě (312) sen: viděl na nebi znamení ΧΡ a slyšel hlas, že s tímto znamením zvítězí. Ráno nařídil vojákům, aby si je dali na štíty a skutečně zvítězil. Podle Eusebiových Církevních dějin měl toto vidění cestou z Gallie do Říma, kdežto podle pozdějšího Životopisu Konstantinova (asi 338) od téhož autora viděl Konstantin v poledne před bitvou dva zkřížené pruhy světla přes Slunce a navíc nápis „v tomto znamení zvítězíš“. Proto je nechal připevnit na vojenské standarty (labarum).
Kolem 350, Vatikán
Monogram ΧΡ má ovšem také kosmologické souvislosti. Když Platónův Timaios popisuje jak démiurg formoval Vesmír, přirovnává křížení ekliptiky a vesmírného rovníku k písmenu Χ.[1] Jeden z prvních křesťanských apologetů, Justin Mučedník (†165), spojuje tento Timaiův příměr s Kristovým křížem, který je vepsán na nebesích jako základ jejich uspořádání.[2] Skutečně na nejstarších vyobrazeních se ramena písmene Χ neprotínají pod pravým úhlem, nýbrž ostřejším. Podobnou myšlenku možná vyjadřuje už spis Didaché (kolem 150), když mluví o „prvním znamení rozestření (rozpětí) nebes“.[3]
† 680, Louvre
Odkazy
Poznámky
Související články
- IHS
- Labarum
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Labrum na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.
Celý článek