Víme vše

Českomoravská vrchovina neboli Vysočina je mírně zvlněná a nesmírně rozlehlá oblast v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina. Těchto vlastností nabyla během dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patří k nejstarším pohořím Českého masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohoří se datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k příkrovovým pohybům a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie přes Německo, Šumavu až k Vysočině. Tomuto vyzdvihování říkáme hercynské nebo variské vrásnění. Mohutný tektonický pohyb dal podnět k vyvrhnutí magmat na zemský povrch. Od té doby tvoří povrch Vysočiny převážně hlubinné vyvřeliny, granity (žuly) a krystalické břidlice. Skládá se z několika podcelků. Jihlavské vrchy jsou sice nejvyšší (Javořice 837 m), nicméně zdaleka ne tak významné jako Žďárské vrchy (Devět skal 836 m).

Geomorfologické členění

• Křemešnická vrchovina
  • Jindřichohradecká pahorkatina
  • Pacovská pahorkatina
  • Želivská pahorkatina
  • Humpolecká vrchovina

• Hornosázavská pahorkatina
  • Kutnohorská plošina
  • Světelská pahorkatina
  • Havlíčkobrodská pahorkatina
  • Jihlavsko-sázavská brázda

• Železné hory
  • Chvaletická pahorkatina
  • Sečská vrchovina

• Hornosvratecká vrchovina
  • Žďárské vrchy
  • Nedvědická vrchovina

• Křižanovská vrchovina
  • Bítešská vrchovina
  • Brtnická vrchovina
  • Dačická kotlina

• Javořická vrchovina
  • Jihlavské vrchy
  • Novobystřická vrchovina

• Jevišovická pahorkatina
  • Jemnická kotlina
  • Bítovská pahorkatina
  • Jaroměřická kotlina
  • Znojemská pahorkatina

Externí odkazy