Anthony de Mello
Anthony de Mello (4. září 1931–2. června 1987) byl jezuitský kněz, psychoterapeut a spisovatel, který se proslavil svými knihami, které se formou krátkých a leckdy humorných příběhů a meditací dotýkaly spirituality a smyslu lidského života.
Život
Narodil se v Goa v Indii. Za svého života hodně cestoval, několikráte navštívil Španělsko a USA, kde studoval a posléze učil. Ve svých knihách dokázal velmi obratně propojit myšlenky křesťanství se spiritualitou východu a lidskou psychologií. Anthony de Mello byl velmi významným americkým jezuitou, měl dar „otvírat lidem oči“. Knihy o náboženství a lásce, které vydal, mají hluboký duchovní smysl a staly se po celém světě bestsellery. Anthony ve svém životě a v duchovních cvičeních pro laiky i jezuitské kněží oživoval smysl i význam duchovnosti, modlitby i života samotného, měl přitom veliký dar vypravování; příběhy v jeho knihách jsou velmi čtivé i humorné, např. soubor myšlenek Modlitba žáby 1,2 lze dobře číst i jako sbírku anekdot, díky tomu si člověk příběhy snadno zapamatuje, přemýšlí o nich a může odkrýt i hlubší význam, který se v nich skrývá (někdy je poučení z příběhu jasné takřka na první pohled, jindy dá nalezení alegorie hodně práce). „ ‚Asi před 12 lety jsem objevil něco, co od základů změnilo můj život.‘ Potkal tehdy v Kalkatě řidiče rikši jménem Rinzai, který, ačkoli prožíval bolesti smrtelné choroby a byl tak chudý, že musel ještě před smrtí prodat svou kostru, přesto byl plný víry a radosti. ‚Najednou jsem si uvědomil, že jsem potkal mystika, který znovu objevil život. On žil, já jsem byl mrtvý. Potkal jsem člověka, který se během svého života na této zemi převtělil.‘“ (Anthony de Mello, Cesta k lásce, str. 8, nakl. Cesta, 2005).
Dílo
Nejznámější knihy vydané v češtině:
- Modlitba žáby (vydáno ve dvou dílech)
Modlitba žáby je jakousi sbírkou příběhů, od třířádkových po asi dvoustránkové, úsměvného charakteru. Pro ty, jež z nich chtějí mít větší užitek než jen pobavení, jsou složitější příběhy doplněny krátkými poznámkami, které ukazují pohled, z něhož je možno se na ně dívat. Dle de Mella lidské srdce touží po Pravdě, ale bezprostřední reakce člověka na ni bývá nepřátelská a ustrašená. Využívá tedy údajně poselství velkých duchovních učitelů, jako byli Ježíš nebo Buddha, kteří překonali odmítavý postoj svých posluchačů tím, že vyprávěli příběhy. Odmítat Pravdu je totiž běžné, ale není možné popírat to, co se už stalo. Proto často příběhy v knize začínají formulí: „Za onoho času…“, „Když byl jednou…“, „Byl jednou jeden…“ V příbězích bývá náboženský podtext, ale není to pravidlem a není natolik silný, aby dokázal odradit i zaryté atheisty. De Mello buď na účet náboženství s nadsázkou vtipkuje, nebo není duchovní příslušnost podstatná pro jádro příběhu. Rovněž nevyzdvihuje jedno náboženství oproti ostatním, hovoří o všech. Dle obsahu a vzájemné provázanosti jsou příběhy seskupovány do větších celků, jakýchsi kapitol, které mají společnou myšlenku a zaměřují se na určitou duchovní oblast („ O Lásce“, „ O náboženství“) Ukázka příběhu: „Pilot letadla k cestujícím: ‚Lituji, ale musím vám oznámit, že jsme v kritické situaci. Teď už nás může zachránit jen Bůh.‘ Jeden z cestujících se obrátí na kněze a ptá se, co to vlastně pilot říkal. Ten odpoví: ‚Řekl, že už nemáme žádnou naději.‘“ (Anthony de Mello, Modlitba žáby 1, str. 90, nakl. Cesta, 1996)
- Minutové nesmysly
- Minutová moudrost - Každá anekdota v knize lze přečíst za minutu, ovšem ke čtení není kniha příliš lehká, odpočinková
- Sadhana: Cesta k Bohu
- Ptačí zpěv
- Cesta k lásce - pojednává o svobodě, kterou člověk získá odporoštěním se od některých nesprávných forem lásky, a tak pozná lásku skutečnou. Kniha obsahuje příběhy o něco delší než Modlitba žáby, ale i tak by se každý asi vešel na formát A4. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny úryvkem z evangelia, ovšem v příbězích jde o pochopení vnitřních pocitů čtenáře, o rozeznání skutečných pocitů od naučených a vnucených, případné náboženské úvahy či poznámky vyplývají nenuceně na povrch a nejsou nijak závazné. Příběhy již nejsou anekdotické, ale vyžadují aktivní spolupráci čtenáře, který je během čtení dotazován na různé pocity, analyzuje je a vyvozuje závěry, kniha ho spíše vede tokem jeho myšlenek a inspiruje neobvyklými úhly pohledu do vlastního nitra.
- Bdělost
Celý článek
