Víme vše

Analýza (z řec. ana–lyó, rozvazovat, rozebírat) znamená rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Používá se v mnoha vědách, ve filosofii i v běžném životě, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního poznání podrobností.

Protikladem analýzy je syntéza. Postupy a metody, založené na analýze, se nazývají analytické a člověk, který se zabývá analýzami, je analytik.

V běžné řeči

Analýza znamená systematický rozbor něčeho zprvu nesrozumitelného, pečlivé zkoumání detailů a podrobností v naději, že se mezi nimi najde klíč k pochopení věci. Analyticky postupuje dobrý vyšetřovatel, ekonom, šachista i laik.

Ve filosofii

• Analytickou metodu poprvé podrobně popsal René Descartes, a to ve čtyřech krocích:

1. Přijímat jen to, co se mi ukazuje tak jasně a zřetelně, že o tom nemohu pochybovat.
2. Každou nesnáz rozdělit na jednodušší části.
3. Pak postupovat od jednoduchého ke složitému.
4. Vyčíslit jednotlivé případy a přehlédnout celek.^[1]

• Immanuel Kant rozlišil soudy analytické (a priori), vycházející pouze z rozboru pojmu, od soudů syntetických, které pojem rozšiřují, obohacují nějakou zkušeností.^[2]
• Analytická filosofie vznikla počátkem 20. století jako program přísně vědeckého zkoumání jistých (analytických) výpovědí.

V matematice

• Matematická analýza čili infinitezimální počet je důležité odvětví matematiky, které se zabývá vyšetřováním funkcí pomocí nekonečně malých veličin (viz diferenciál).
• Analytická funkce je funkce, jež se dá lokálně vyjádřit konvergentní mocninou řadou.
• Analytická geometrie studuje geometrické objekty matematickými prostředky.

V chemii

• Analytická chemie se zabývá rozborem složitějších látek a vyšetřováním jejich složení.

Odkazy

Reference

1. ↑ R. Descartes, Rozprava o metodě, kap. 2.
2. ↑ I. Kant, Kritika čistého rozumu.

Související články

• Syntéza